20. – 21.9 jsme opět vyrazili na náš objekt na Munu. Po brzké ranní směně , návštěvě nemocnice s Ondrou ( ušní ) a předání Andrejky babičce ( marodila na antibiotikách) Jsme opravdu brzo ráno vyrazili….. 😉 Proto jsme oproti plánu dorazili na 12 hodinu sobotní . Keny a Quido dorazili z Prahy již v pátek večer. V plánu jsme měli zateplení komínu, natření okenic a dveří s hnědé na modrou ( barvu vybrali děti) a k tomu mně napadlo nabílit venkovní zeď. A večer nás čekal první společný oheň na Muně – potlach. Nakonec jsme se sešli v naší klasické sestavě Diskutéři, Táborníci, Foglarovci, Rangers a my Lakrosáci. Na fotečkách je k nakouknutí jak se vše zdařilo :
Před dvěma lety jsem začal rekonstrukci vojenských kufrů. A konečně po dvou letech jsem se k tomu vrátil a za Ivetčiny pomoci jsme včelím voskem dokončili povrchovou úpravu.
V sobotu o pozdním odpoledni jsme vyrazili směr Jeseníky na Munu. Kolem 20:00 jsme dorazili na místo. Ještě jsme ani nevyložili auto a měli jsme první milou návštěvu. Kamarádi od diskutérů 😉
V neděli jsem navozil vodu do sprch, bazénku a kuchyně. Smontoval sprchu a verandu a pak sem si dal konečně pivko. Upečenej na slunci, unavený …. chutnalo.
V pondělí jsem dopoledne začal opravovat další metry odvodňovacího kanálu. Po obědě jsme vyrazili směr město Zlaté hory, cestou jsme navštívili Zlatorudné mlýny. Zlaté horečce nikdo nepropadl.
Další den, úterý, jsme vyrazili do Jeseníku. Navštívit Vodní tvrz a v plánu bylo také koupaliště. To jsme nestihli. Nějak se ochladilo a obchodů bylo hodně …….
Ve středu již pršelo takže výlet jsme směřovali pod zem. Jeskyně na Špičáku. Zajímavá jeskyně, malá, ale hezká. Také okolí jeskyně bylo pěkné.
Ve čtvrtek bylo dopoledne ještě škaredě , ale navečer jsme si zajeli do Mikulovic na zmrzlinu a procházku. Po procházce se udělalo Ondrovi nějak zle. Druhý den jsme tedy odpočívali a léčili maroda.
Po dokončení plánované části oprav kanálu jsem se přesunul na střechu a trochu zalátal část střechy nad tělocvičnou. Mezi výlety jsme se trochu věnovali cyklistice, sběru borůvek, malin. Nakonec jsme si udělali výlet po Karlově studánce. A pak již domů ………..
Ivetka se často při procházkách s Betynkou po Kotojedské ulici kochala výhledem na Hostýn… A jednoho dne, kdy četla od Paula Coelha Poutníka, ji napadlo, že také moc touží po nějaké pouti… Santiago bylo moc daleko, ale Svatý Hostýn je přece na dohled a tak byl cíl cesty jasný: dojít z Kroměříže pěšky přímo z domu rovnou až tam – k tomu krásnému kostelu na Hostýně:-)!!!
Když mně tento nápad tlumočila, podíval jsem se do mapy a naplánoval trasu . Byl vybrán den, pak se to ale o jeden posunulo, protože potkávat se z účastníky cyklo závodu Drásal by nám moc pohody na trase nepřidalo:-)
Vyrazili jsme tedy ne v sobotu , ale v neděli. To se nám odvděčilo krásným slunečným dnem. Ráno nás to počasí nadchlo, ale v průběhu dne již to sluníčko tak ideální nepřipadalo… Brzy ráno jsme tedy zamkli barák a dali se na cestu, odhadem 34 km. Naše kroky směřovaly do Dolních zahrad přes Zámeček na Záhlinice, Kurovice, Ludslavice, Martinice a Přílepy. Pasáž od Záhlinic do Přílep byla díky nádhernému počasí a chůzi po rozpálené silnici po nekonečné rovině bez větší možnosti úkrytu ve stínu poměrně náročná …ale díky dlouhé aleji planých třešní se to dalo alespoň pro druhou polovinu členů výpravy zvládnout s radostí…….
Nad Přílepy u kapličky jsme si dali rekonstrukční přestávku. Před námi byla hezčí pasáž lesem , ale zato do kopce s kopce. A tělo již po první polovině trasy hlásilo únavu. Začali častější pauzy. Konečně jsme dorazili na Rusavu:-) Hurá se občerstvit do restaurace:-)! Přes moje návrhy ohledně autobusové zastávky , tím pádem delší pauzy a více času na občerstvení, Ivetka zavelela a hrrr na Hostýn!!! Před námi už byl vlastně pořád stoupák až ke kýženému cíli…. Nasadili jsme tempo a traktor, co se nás snažil dohonit rychlostí 10km/h měl dlouhou dobu co dělat, aby nás předjel:-)) Chvilku před 16 hod. jsme dorazili!!! Na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to!!!!:-)) . Cesta nám trvala krásných 10 hod. Ivetka se vrhla na nakupování upomínkových dárkových předmětu na připomenutí akce Hostýn …. dobyt. Já se kacířsky vrhl směr stánky s pivem . Poctivě jsem šel od stánku ke stánku , ale rychleji zavírali než já byl schopen přesunu. Od 16 hod se vše v neděli zavírá . Po občerstvení a nákupech si ještě Ivetka odběhla k léčivé studánce pro vodu a pak už jsme počkali na autobus a již nás čekala jen cesta domů. Sice jsem vypadali, že už ani nedojdeme z autobusu těch 20 metrů na vlak a že minimálně týden nebudeme schopni chůze, ale překonali jsme i ty poslední krůčky a cestou ve vlaku se nám pak jako za odměnu ukázala nádherná duha přímo nad Hostýnem a to bylo moc pěkné podívání:-)
30km vlakem zpět uteklo samozřejmě rychleji, než cestou tam, ale aspoň jsem se mohli celou hodinu kochat tím, kudy všudy jsme to zvládli po svojich nožkách:-)
Na pozvání p. ředitelky Ivety jsme vyrazili , já a Ondra , směr Třinec. Dohodli jsme se na termínu 24.6. Co nás čekalo? Prošla nám rukama celá škola od MŠ po 5 třídy . Za dopoledne jsme trénovali 4 skupiny dětí. Ondra mně statečně pomáhal. Zkusili jsme je naučit základy práce s lakroskou, které každý hráč vlastně nejvíc potřebuje, zvednout, hodit a zvednout míč. Po obědě jsme to samé probrali s nastávajícími trenéry ( učitelky ) A také teorii hry a pravidel . Nějak rychle běžel čas a už bylo 15 hod. A před námi cesta domů a od půl šesté trénink děti v Kroměříži. Večer jsme toho měli plné zuby……….
Na nedělní odpoledne jsem půjčil nafukovací loď Pálava. Ta je vhodná píše na rychlou vodu, ale pro naučení dětí jak se chovat na kánoi, jak pádlovat atd. mně přišla jako výborná varianta.
Přes malý zádrhel při nafukování se nám podařilo loď připravit a dostat na vodu. První plavbu jsme absolvovali kolem ostrůvku a svezli jsme mamku. Já a Ondra jsme pádlovali. Po tolika letech byl trochu problém pro mně dostat do ruky jak se loď řídí.
Na neděli Ivetka naplánovala výlet. Úplně jinou trasu a jinou dopravu , ale kamarádi to trochu upravili. Takže jsme se nechali vlakem dovést do Bystřice pod Hostýnem a přesedli na autobus na Tesák. Ve vlaku celou dobu šlapala wifi na 100% takže omladina neodtrhla oči z tabletu.
Již ve čtvrtek jsem naložil vozík za auto , abychom v pátek mohli vyrazit co nejdřív. Opět jsem měl vozík větší než auto. Naložil jsem pul kulatou sedačku z pošty a k tomu kola. Do auta elektrocentrálu , vysavač, světla a pak trochu jídla ……….
V pátek jsme vyrazili co nejdřív , půl sedmé je asi náš nejlepší dosažitelný čas odjezdu. Cesta s naloženým vozíkem proběhla bez problému. Od Zábřehu jsme potkávali často Policii. Ve Velkých Losinách nás nakonec odchytli. Běžná kontrola dopadla v pohodě . Na Munu jsme dorazili dříve než Keny . Zatopili jsme , povečeřeli a postupně usínali.
V sobotu ráno jsme vyložili vozík. Rozdali dětem kola a už řádili. S Kenym jsme vyzkoušeli novou elektrocentrálu. Zkouška proběhla velice úspěšně. Potom se natáhli prodlužky a Keny začal pracovat uvnitř – brousit loď , vysávat podlahy a pavučiny . Potom malovat další dvě stěny a zas uklízet. Já se raději z místnosti spakoval a šel si hrát s kameny. Začal jsem opravovat odvodňovací kanál kolem domu. Trochu jsem si u toho párkrát scvakl prsty pod kameny . V pauze jsem se projel na kole s dětma po Muně. Navštívily jsme sousedy. Potom jsem se věnoval opět dřině v kameni 🙂 . Ivetka postonávala , takže žádné moc aktivity nevyhledávala. Při práci nám uběhl den a na večer jsme nachystali kino. Když jsem říkal že se jednou bude na 108 promítat tak se lidí usmívali pod vousy.
V neděli jsme už jen dodělávali rozdělané práce od soboty. Keny s Quidem odpochodovali po obědě směr autobus do Prahy. My jsme se trochu zdrželi. Kolem půl druhé jsme taky nakopli našeho dříče a vyrazili směr Kroměříž.
instalace elektrocentrály
a už se brousí
Ája zarputile portrétuje.
Děti dostali pracovní úkol
pauza mezi prací
Ája dokončila rodinný portrét
Dyť je to kanál
Voda teče, takže odtok funguje
Ufo ….. maluje se další stěna
Děti okoukali spojení kola z dvojkolákem
Ája se veze
Já říkal že na u nás bude kino
A už to jede 😉
Sledovali jsme Posledního mohykána
Nedělní ráno
Ivetka vymýšlí kolo hrátky …..
Sobotní moje práce , oprava odvodňovacího kanálu
Jako nový
Dostal jsem se až za roh
A tady padla …. rozdíl je zřejmý .
Tohle mně čeká
Ája přesedlala na větší kolo, pár pádu ….
a jedete to
problém z bržděním a sesedáním
cestování, výlety,vyprávění, táboření, outdoor, cancák, fotky. Výrobky, šití týpí, tříyardovek a různých táborových plachet, wigvamů, Zubříku, šeltrů .
