Přišel pátek a my se chystali na cestu na Munu. Do 17 hod v práci. Potom ještě trénink pro juniory a dospělé. Ještě že byl dobrý trénink a stál za to. Jinak by mně při přejezdu Červenohorského sedla, při té totálně neprůhledné mlze, bral čert že jsem se zdržel o dvě hodiny z odjezdem z Kroměříže. Navíc při jízdě krokem a svícením všech mlhovek se moc nedobíjela baterka a několikrát cestou do sedla problikli světla. Naštěstí nám to vyšlo a zvládli jsme přejet sedlo a na straně j Jeseníku se mlha již začala ztrácet a baterka v autě se začala opět nabíjet. Nakonec jsme v pořádku dorazili na Munu 22:30. Už nás tam čekal Keny s Quidem z Prahy. Už bylo zatopeno. Něco jsme pojedli a nakonec poseděli do jedné v noci.
V sobotu jsme si trochu pospali. Dopoledne jsme vyrazili na procházku po areálu. Provést Kenyho s Quidem. Zašli jsme do protiletadlového krytu. Který jsme našli při vánočním pobytu, jen jsme si jej hned neprošli. Neměli jsme baterky. To jsme si tento víkend vynahradili. Děti to proběhli několikrát. Pak jsme pokračovali po naučné stezce. Z které jsme sešli okouknout spadlí strom na střechu objektu kamarádů Diskutérů. Potom nakoukli jak jde práce od ruky Foglarovcům.
Doma jsme se s Kenym vrhli na kontrolu matroše co jsme dostali z VUT Praha za odvoz. První jsme se vrhli na největší balík. Vylezl z toho velký stan. Ještě že máme tělocvičnu. Potom pár menších stanů. Pak jsem vše naskládal do nového šteláře. Večer jsem zkusil kolečkové běžky. Předělal jsem vázání a ještě v noci vyzkoušel zda to jede. Jede jen nevím kde to má volant.
Už jsme rozehráli Osadníky když zaklepala návštěva. Foglarovci dorazili. Nejvíce je nadchli kamna, která příjemně hřála. Pohostili jsme návštěvníky, poklábosili .
Ráno se děti vrhli na kolečkové běžky. Já s Kenym jsme proměřili budovu. V poklidu jsme poobědvali a po obědě vyrazili domů. Přes nějaké cukání auta jako když přiškrtíš přívod paliva jsme dorazili na hranice Kroměříže. A kdo nás tam nečekal ………….policie 😉