Mnoho let jsem při toulkách lesem potkával pokácené březové kmeny a někdy jsem si při té příležitosti vzpomněl že Indiani, Laponci používají kůru k výrobě nádob.  Párkrát jsem to zkusil a pořád to nebylo ono. Přece jen jsem nějak proti sklizni kůry ze živých stromů jako to praktikují tradiční národy.

Až loni při toulkách kolem Cimburku jsem narazil na čerstvě pokácené břízi a dokonce velké kusy hladké kůry. No neodolal jsem a přes dotazy dětí , když už půjdeme jsem vytrval a natěžil něco kůry.  Po 42 letech jsem se dočkal 😉

Doma jsem kůru uložil tak aby nepřeschla, prostě jsem ji nechal na zahradě pod přístřeškem . A na podzim už je vlhka dost.  Jak jsem jel na táboření tak jsem si vzal kůru a loubky  ať se nenudím.  A začal jsem opracovávat kůru . Před tím jsem zhlédl pár videí , jak vyřezat zámky a jak udělat dno a vršky.  A pak jsem si to vyzkoušel v reálu. Čištění kůry od vrstev , jak docílit tuhosti a jak zase tvárnosti . No bavil jsem se. Přestože jsem na táboření asi připadal spolu táborníkům jako magor co pořád má něco v ruce a šoulá  kůru nebo plete koš .

už mám pár nádob hotových .  A pár ještě čeká na víčka .

-M-